Hledej hry
Uživatelský koutek
Dětské online hry
Nejhranější hry
Dětské tapety na plochu PC

Barbie Květiny Monster High My Little Pony One Direction Šmoulové Twilight sága

Nejlepší pohádky
Online hry
Baby Hazel Barbie hry Bubbleshooter hry Farma Makeover Monster High Papa Louie Solitaire Strategie Tanky Unity další hry »

Co je to kybergrooming

Život na sociálních sítích se postupně během několika málo posledních let stal naprosto přirozenou součástí našich životů. Stejně snadno jako jsme ještě nedávno posílali pohlednice z dovolené ,dnes elektronicky komunikujeme s lidmi, které jsme nikdy neviděli, ale máme něco společného. At‘ už jde třeba jenom o jméno oblíbené zpěvačky, nebo města, kde jsme se narodili. A všechno toto dobře ví i ti, kdo se ke svým internetovým profilům přihlašují s nečistými úmysly. Kybergroomeři, tedy ti, kdo se snaží ve svojí oběti vyvolat pocit důvěry, a postupně í přesvědčit k osobní schůzce.

Pro podobné chování se postupně vžil dnes již dobře známý termín kybergrooming. Označuje obecně veškeré chování na internetu, jehož výsledkem má být postupné navázání kontaktu s obětí tak, aby se útočníkovi nakonec obět‘ podařilo přimět ke skutečnému setkání, což potom nezřídka končí fyzickým útokem.

Kybergrooming se obvykle odehrává prakticky za pomoci všech kanálů, jejichž prostřednictvím je dnes běžné na internetu komunikovat. Typicky tak jde o sociální sítě typu facebook nebo myspace, ale stejně často se s tímto druhem delikventního chování můžeme setkat i na instantních messengerech typu icq. A samozřejmě, v prvé řadě potom na internetových seznamkách. Ty z tohoto hlediska můžeme považovat za vůbec nejrizikovější prostředí.

Pokud se potom budeme ptát na to, kdo jsou obvykle nejčastějšími obětmi pokusů útoků kybergroomerů, můžeme si vzít na pomoc celou řadu statistických výzkumů. Vyplývá z nich to, že vůbec nejohroženější skupinu představují děti a nezletilí ve věkovém rozpětí mezi 11 a 17 lety. Dále tu platí, že větší riziko kybergroomingu horzí dívkám než chlapcům.

Nejohroženější dále spojuje nejenom to, že  velkou část svého volného času tráví na internetu a sociálních sítích, kde hledají přátele. Výsledky výzkumů totiž naznačují, že ohroženější jsou děti trpící problémy se sebedůvěrou, u kterých útočník předpokládá snadnější náchylnost psychické izolaci. Stejně často jde o děti, které maí problematické vztahy se svými rodiči nebo příbuznými obecně. U těchto dětí totiž problémy emocionálního charakteru opět vedou k větší náchylnosti hledat důvěrnější konverzaci na internetu.

Když se naopak začneme zajímat o to, kdo nejčastěji stojí na druhé straně, a snaží se svoji obět psychicky zmanipulovat, pak zjistíme, že v mnoha případech už obět útočníka paradoxně dobře zná, i když samozřejmě pod naprosto inou identitou, než pod kterou při samotné komunikaci vystupuje.. Poměrně často jde o rodinné známé. Nečastěji jde o osoby, které ve svém životě mají problémy s navazováním vztahů s dospělými, a kontakt s dětmi jim připadá ako měně ohrožující.

Útočník si obvykle u vybrané oběti ze všecho nedříve najde co možná nejvíc informací, které o ní lze na internetu zjistit. Potom si připraví falešnou identitu, která se snaží působit co nejdůvěryhodněji. Kromě jména proto myslí i na email, bydliště věk a samozřejmě falešnou osobní fotografii. Zpravidla se nespokojí s profilem jediným, ale naopak si jich připraví víc různých, a snaží se s dítětem komunikovat z více různých stran, aby ho postupně mohl lépe manipulovat k osobnímu setkání.

Jakmile se útočníkovi podaří svoji obět‘ zkontaktovat, sahá obvykle k takzvanému efektu zrcadlení. Ten spočívá v tom, že se útočník snaží vystupovat se stejným slovníkem a problémy ako jeho obět‘. Pokud se například dozví, že se obět‘ cítí být osamělá, začne mluvit o tom, že je také osamělý. Jde mu tak o to, aby v oběti probudil pocity vzájemného porozumění, díky kterým obět‘ může překonat svůj přirozený strach z komunikace s cizím člověkem. 

Další články