Pokud jste někdy měli, nebo doposud máte, doma v kleci křečka, určitě víte, že to není zrovna akční zvířátko. Většinu času prospí a projí, jen výjimečně si zaběhá v kolečku nebo si hryzání brousí zoubky. Samozřejmě se mohou vyskytovat i výjimky, ale většinou je to tak. Ani ve snu by vás určitě nenapadlo, čeho všeho je takový malý křeček schopný. Nuda dokáže donutit křečky i k létání. Nevěříte? Zahrajte si hru s příznačným názvem Flight of the Hamsters (let křečků) a uvěříte!
Osm křeččích kamarádu mělo dlouhou chvíli. Vyzkoušeli už všechny možné hry a aktivity a všechny z nich se jim omrzely. Aby se doslova neukousali nudou, vymysleli nový sport – křeččí závody v letu dalekém. To, že jim příroda nenadělila křídla, jim nedělá vůbec žádné starosti. I když křeček nevypadá jako nejinteligentnější tvor pod sluncem, dokáže vymyslet nevymyslitelné. Křečci zapojili do práce své ostré zoubky, kladívko a pár hřebíčků a během chvilky na paloučku stál dřevěný objekt, který má přinést světu historicky prvního létajícího křečka. To by zasloužilo i zápis do Guinessovy knihy rekordů! Kamarádi mají přesně rozdělené role. Nejodvážnější z nich se rozhodli pro roli letců. Nasadili si ochranné brýle, díky kterým sice nefouká do očí, ale při tvrdém dopadu neochrání. Křečci jsou naštěstí takové kuličky, že jejich vlastní tělíčka jim slouží jako účinný airbag. Nejrychlejší dva mají na starost běhání ve dvou přesně umístěných kolečkách. Aby mohl křeček-letec doletět co nejdál, musí nejprve vyskočit hodně vysoko. Problém je, že na skákání křečci moc nejsou. Roztočená kolečka slouží k tomu, aby milí kaskadéři byli vymrštěni co nejvýše. Zde už čeká nejdůležitější článek celého procesu, křeček-odpalovač. Ten má ze všech nejsilnější pacičky, proto ovládá důmyslný odpalovací mechanismus. Jedná se o polštářek navlečený do gumičky. Jakmile je letec ve správné pozici, křeček gumičku natáhne a náraz odmrští jednoho z hrdinů co nejdál. Každý z pěti létajících křečků si zapisuje své skóre. Není to kvůli tomu, aby mezi sebou soupeřili, to křečci nedělají, ale aby na závěr součtem zjistili, jak daleko dohromady doletěli.
Křeček není zrovna aerodynamický, proto by sám o sobě daleko nedoletěl. Z tohoto důvodu rozmístili kamarádi ve vzduchu i na zemi několik pomůcek, které milému letci pomohou k co nejlepšímu výsledku. Raketa pořádně zvýší křečkovu rychlost, větrák ho nadnese, prkno podložené pružinou odpálí a běhací koule prodlouží trasu, kterou urazí. Křečci navíc mohou doletovou vzdálenost zčásti ovlivňovat máváním paciček. Ale opravdu jen chviličku.
Jak se můžete v této hře přesvědčit, křečci jsou opravdu odolní tvorečkové. Jak jinak si lze vysvětlit, že dopadnou tvrdě na zem a s úsměvem se chlubí vzdáleností, kterou letěli. Křeččí letecký systém je dokonce natolik dokonalý, že se letec může podívat i do stratosféry. A pád z takové výšky na zem, to už dokáže křečka pořádně zabořit do země a pocuchat mu kožíšek. Hra je hrozně moc chytlavá a nutí vás stále si vylepšovat skóre. Ale jednu věc mějte na paměti. Křečkům se létání a následné pády líbí jen díky tomu, že jsou virtuální. Živí křečkové by nadšení rozhodně nebyli, proto na nich podobné experimenty nezkoušejte, a raději je nechte pěkně odpočívat v jejich domečku.
Jestlipak jste někdy měli možnost navštívit pravé a nefalšované safari? Pokud ne, vězte, že jste o hodně přišli a měli byste o jeho návštěvě začít uvažovat. V obyčejné zoologické zahradě jsou zvířata zavřená ve výběhu za mřížemi nebo za tlustým sklem. Můžeme si jen domýšlet, jestli je někdy napadlo, že by mohla žít nějak jinak. To safari je úplně jiné. Lidé se v něm snaží co nejlépe si
Jednoduchá arkáda, ve které se Patrick krocaním kostýmu snaží utéct Spongebobovi. Kličkujte mezi překážkami a nenechte se chytit. Počítají se jen vaše nahrané bodíky za setrvání ve hře a za kliknutí na skutečné krocany, které cestou sem tam uvidíte.
Křeček Mainham žil šťastným a spokojeným životem ve svém rodném Hamslandu. Jednoho dne, stejně jako už tolikrát, se vydal s ostatními křečky a s batůžkem na zádech sbírat zásoby pro své rodiny. Krajině vládla zimní pohoda. Zasněženou půdou sem tam prokukoval zelený mech a jemný větřík čechral Mainhamovi čupřinku na hlavě. Když vtom se za jeho zády ozval zlověstný smích. Kožíšek se mu zježil
Kočičky jsou hned po pejscích nejoblíbenějšími domácími mazlíčky. Tyto malé roztomilé tvorečky milujeme pro jejich přítulnou povahu a optimismus. Samozřejmě stejně jako lidé, i kočky mají každá odlišnou osobnost. Jen jedno mají společné. Jsou to nezávislá zvířátka, od kterých téměř nikdy nevíte, co máte čekat. Pro tuto nevyzpytatelnost spousta lidí nemá kočičky v lásce, chápavější lidé je z